DISKOGRAFIE

Bio

Jak jsem si hrál

Darkpriest - Discografie

Kdy jindy, než s výhledem na odpočinek a s pohledem dozadu na svá období stínu, sepsat pár slovíček ke své tvorbě, nahlédnout na svůj vývoj a svou věrnost selhání, než na konci tohoto období. Období vedená v duchu Darkpriesta, koho? Kdo je onen Darkpriest, jak vznikl? Tak to raději odkáži na knihu Skutek Utek a sem jen doplním, co v knize není - tedy ony časy, jakéhosi vnitřního pnutí a rozpoložení.

Již od mládí jsem k hudbě nějak tíhnul, přeci jen všude v rodině máme a měli jsme muzikanty. Vyrůstal jsem jak na klasice, tak i populární muzice, doteď si myslím, že nejlepší dvě kapely na světě byly Abba a Queen. Přišla však puberta, hledání vzdoru systému a především sobě samému. Nejprve krmen MTV a jejich podprahovým programováním, kdy jsem možná více čuměl na ty polo-nahotinky, než naslouchal sdělení autorů, však i to nějak poznamenalo mé vnímání světa.

Jednoho dne přinesl bratr trochu jinou hudbu, nazval bych to zasvěcením - Rammstein, Clawfinger, Fear Factory, Marilyn Manson, Limp Bizkit, Rob Zombie, Sepultura a světe div se, Slipknot. Poslední zmínění mou nasranost definovali natolik přesně, že jsem se hrdě hlásil k ,,hnutí´´ maggots. Ano, byl jsem pohlcen touto mašinérií a dost mě to ovlivnilo, vždyť jsem se učil zpívat na ,,knotech´´ a později Stone Sour - sakra, já jsem Corey Taylora žral natolik, že dodnes je cítit v mém hrdle kus z něj. Proč jen jsem třeba netrénoval v dobách usazování hlasu Russela Allena...

Darkpriest - Discografie

Prehistorické období

2006 - 2010

V roce 2006, jsem se přestěhoval z Moravy do Středočeského kraje a došlo k dalšímu zasvěcení. Ve třídě jsem měl spolužáka Mikoláše Adlofa, který mi nabídl vyloženě iniciaci. Jakou? Death, Black, HC, Industrial, Doom atd....ale hlavně a především Prog...Dream Theater, Opeth, Tool, Porcupine Tree, Nevermore ad. Tohle byla taková inspirace, že jsem se musel pokusit tohle všechno nahromaděné ,,poznání´´ přefiltrovat skrze sebe a vyhonit to ze sebe ven. Tak vznikla myšlenka, že si snad založím kapelu. Dříve jsem si občas něco složil - tehdy ještě v programu Reason4 - super na elekroniku, ale na metal moc ne. Hrát jsem neuměl a zpívat jsem se musel ještě učit, ale díky průpravě od Slipknotů jsem už řvát uměl, z počátku s krví, časem i se správnou technikou, jen s řádnou dávkou nasranosti a učil jsem se nové technice zvané Growl (hlavně Despise a Opeth). Tak bylo tedy založeno cosi s názvem SoulStorm a s kamarádem jsme snili, jak nám na kytaru bude hrát Jeff Loomis a na bicí Joey Jordinson nebo Martin Lopez. Bylo utvořeno pár textů, ale škola skončila a vize, která nám zpříjemňovala některé nudné hodiny, taky. Chvíli jsem se potácel sám a onehdy přejmenoval SoulStorm na Cemetry, nikoliv Cemetery, jak je správně...od té doby chyby nechávám. Započalo hledání muzikantů a bylo úspěšné, byl nalezen kytarista Petr Bučil a i bubeník, ale toho, ač je sakra dobrej i učitel na bicí, jsem odmítl, jelikož měl ještě 3 další projekty a bydlel v Brně. S Petrem se rozvinulo krásné a dlouhé přátelství a začalo se něco živit.

RotgoR

2010 - 2012

V oněch časech jsem bedlivě trénoval growling a hledal jsem kapelu, kde bych jej mohl více trénovat a ukázat světu, jak blinkám já. Světe div se, nalezl jsem dva elánem nabitý kluky jedoucí na Cannibalech a Slayer a padli jsme si hned do noty, brzy se dostavila i další má životní postava a to basák František Jelen. S kytaristou jsme házely své nápady, on většinou hudbu a já texty a hlasový projev. Brzy jsme si uvědomili, že jsme připraveni hrát a tak se na nás, z poza fošen zkušebny a plísně, vyvalil jakýsi nápis, který jsme si vyluštili, jako RotgoR Začalo se hrát a byla to sranda, nazval bych to zábavním death-metalem, myslím si, že Dethklok by nás, jako předkapelu brali. Odehrálo se pár koncíků, Petr nám nahrál demo, bylo výborně nášlápnuto, lidi chodili, kapely se hlásily a přátelily a....no a pak se to nějak posralo. Každý má na tom svůj podíl a já mohu mluvit jen o tom svém, prostě vidím věci jinak. Ona zábavná forma mě v onu dobu nebavila, chtěl jsem to mít zlejší, temnější, nekompromisní ultra-brutal-guruntual death a měl jsem akorát hovno, ale nelituji, kluci byli super a ty zkušenosti k nezaplacení. Zde jsem zažil takové ty věci, o kterých kapely mluví navždy. Plesnivá zkušebna nebo zkušebna ve vietnamské tržnici a noční machete procházky? Nebo rušení nočního klidu, potírání se krví basáka, obnažená trika v prvních řadách, poplivaný pódium, návraty ve 3 ráno....prostě život muzikanta, který jsem v tu dobu chtěl žít více, než cokoliv jiného. Kapelu jsem společně s Frantou opustil, naše rozloučení, po posledním společném koncertě, bylo památné, pro nás zúčastněné.

MindThorN - Blinded age (EP)

2012

Přišla nová éra, konečně jsem se pustil do vlastního projektu, který jsem opět přejmenoval, neboť nedovedu být moc stálý, jsem si sám největším protimluvem. Takže vznikl název MindThorN a byla nalezena i zkušebna - budoucí studio River Sound a protože jsem měl už spousty nápadů během let, tak jsem nějaké nabídl. Bylo to přijato, a tedy se zkoušelo a brzy i nahrálo první EP. Mělo to jednu vadu, která MindThorN provázela trochu, jako prokletí, ač tím největším prokletím kapely jsem já sám, díky svým požadavkům. Tím prokletím je bubeník. Prostě nebyl žádný k nalezení...12,13 bubeníků? A jen dva dorazí na zkoušku? No což, tak se hrálo s naprogramovaným, tedy mp3 bubeníkem. Řeknu Vám, že to má své výhody i nevýhody. Prvně, tento bubeník nechybuje (pokud mu chybu nenaprogramujete), drží tempo a můžete hrát tišeji, takže je lépe slyšet, co hrajete. Jeho nevýhoda je hlavně v tom, že je mrtvý a nepočká, ta hudba prostě nemá koule a vypadáte, jako banda blbů, co se kroutí kolem bedny od piva, na které leží mp3 přehrávač.

O čem je Blinded age? V oněch časech jsem stále pociťoval rebélii vůči systému a zde převážně vůči dogmatikům, ale i fenoménu smrti a do jisté míry zde ještě převažovalo nějaké pozérství satanismu, ač jsem se vždy spíše považoval za pohana, milujícího přírodu. Netvrdím však, že zde nebylo LaVeyovo učení a že jsem trochu nepropadl náhledu světa jistých kruhů. Což však paradoxně vedlo k náhledu mnohem zajímavějšímu...tedy do sebe samotného

MindThorN - Black shine of the gloom pt.I

2014

Stálé hledání bubeníka unavovalo, koncerty neměly v mých očích tu šťávu a spoluhráči, ač své party ovládali, mi připadali, jako členi, co makají, ale nevytváří. Jednalo se o období, kdy jsem prostě nesnesl, v mých očích, nečinnost druhých. Možná jsem jim to ani nedovolil, jelikož jsem k nezastavení, když skládám. V tu dobu jsem vyhodil Františka, byla to chyba? Ano i ne, nikdy bych se totiž nedozvěděl, že ano. Což o to, vyhodíte muzikanta, najde se jiný...jenomže s kamarádem je to jinak. MindThorN vlastně nikdy nebyla úplně kapela, jednak nikdy neměla členy, ale hlavně a především, je to ,,rodina´´. V MindThorN to není o egu (krom toho mého), ale o přátelství. Stalo se však, co se stalo a s kytaristou Petrem jsme nápady nějak zaznamenaly. Protože nebyl bubeník, přestalo se i koncertovat, ač se hledalo stále.

Co se alba týče, tak zde se opravdu poprvé objevil můj stín Darkpriest v plné hnuso-kráse, nemusím popisovat, čím vším se projevil, stačí si poslechnout desku a přečíst texty. V dané období jsem vždy skládal jen a jen o sobě, věřil jsem, že hudba se dělá prvně pro autora, kdy ze sebe dostane své chmury a tím se pročistí a že bylo, co čistit. Nepopisoval jsem nějakého panáka v kápi, co se prochází černou září temnoty, ale sebe. Vždy jsem se snažil být autentický, jelikož mé prožitky takové byly.

MindThorN - Black shine of the gloom pt.II

2015

S Petrem jsme ještě nějaký ten pátek hledali muzikanty, občas se poštěstilo, ale už to nebylo o kamarádství, ale spíše o tom, jestli to vůbec někdo zahraje a zároveň ho to bude bavit...nestalo se tak, alespoň jsem poznal spousty dalších dobrých muzikantů. Trocha frustrace z Vás udělá vždycky hňupa, a když se Vám hroutí sen, kterému obětujete nejen čas, ale i školu, práci, ženský i zdraví, ale máte dojem, že jste jediný, kdo proto žije, tak učiníte rozhodnutí, že trám, který Vás podpírá, odkopnete. Tak se stalo, že Petr už nebyl nadále členem a zůstal pouze konzultantem, kterého jsem opravdu jen málokdy poslechl. Přeci jen, už jej to taky tolik nebavilo.

Album je nasrané, protože já jsem byl nasranej, plnej temnoty a sraček, co musely ven, jinak bych je mohl projevit na nějakém kolemjdoucím. V těchto dobách bych to nazval temnou nocí duše - zasvěcení vědí. Bylo a je třeba poznat své dno, jenomže v temnotách žádné není. Bytí je nekonečné v obou směrech, takže toto dno, si utvoříme sami. Možná, že kdybych si pročetl své texty, tak bych v nich objevil nejčastěji slova jako : I , Death, Dark... Skládám si sám o sobě - existuje snad větší narcisismus a posedlost, než sebou samým, svým selháním? Chtěl jsem poznat sám sebe, neboť to stačí k tomu, abyste poznali celý svět.

Fon Honneberg - Kvokein (EP)

2015 - 2017

Chvíli jsem byl o samotě, uvažující o ukončení MindThorN, ale pak jsem si uvědomil, že je to má terapie - má ,,obdobíčka´´ jsou pečlivě zaznamenána v každé písni. Přišla však i chvíle pro novou inspiraci a vesmír mi ji nabídnul v podobě tří super bláznů z Ježkárny. Slovo dalo slovo a nápady EP. Parta bláznů, co vyjadřovala svou střeštěnost, díky klukům jsem si vzpomněl na dětství, na období před Darkpriestem, na onu bezstarostnost, lehkost bytí. Ale nebyl bych to já, kdybych neměl ty své pošahané požadavky....víte, kluci umějí hrát, jsou to trochu magoři, ale to je vlastně fajn - ženy, víno, zpěv, abych nepsal hrubě. Ale mě zde chybělo to přátelství i mimo zkušebnu, a když jsem je 2 měsíce vůbec neviděl, tak se mi ani nestýskalo, ptal jsem se sám sebe, zda-li je to dobré, vadilo by mi vůbec, kdybych ukončil spolupráci? Odpověď mě zarazila....nevadilo a opět jsem osudu nasadil brouka do hlavy a sobě zase nasral před vydlážděnou cestu. Kdo o mě řekne, že jsem sebestředný, egoistický vůl, tak se mnoho nemýlí, ale pozor, kdo toto vidí, se sám moc neliší, neboť to dobře zná, jen si to nepřizná. Přišlo ještě pár nabídek od celkem slušných kapel, ale já nerad hraji kopie, rád dělám originál. Žádná 100 kopie Metaliky, když už tak fúze 10stylů, či něco nového. Dokonce i nabídka na muzikál, copak su nějaký zpěváček pro peníze? Což mě přivádí zpět ke klukům, když se zmínili o slavíkovi, tak jsem se raději zdekoval. Je rozdíl mezi uměním a zábavním průmyslem, první ještě neumím a druhému se zdárně vyhýbám.

MindThorN - Last Thirst - First Lust (EP) 

2017

Nastalo období samohonky na druhou. Vše si udělej sám, zvláště když tě to tam šimrá a ty se umíš nejlépe poškrábat sám. Sinusoida se opět malinko zvedala a tak mé přebubřelé ego muselo něco vystříkat na stůl a na oplodnění to stačilo. Toto období bych vnímal jako trasformační, změn bylo dost a některé zasáhly velmi hluboko. Řekl bych jen to, že oblíbená témata se materializovala i v nejbližším okolí a bylo tedy třeba se odrazit.

Deska byla jakési dodělání starých nápadů a snaha o ukončení procesu Darkpriestova svíjení se v sobě samém. K čemuž převážně přispělo i napsání knihy Skutek Utek. Viděl bych to, jako šedou muziku. Byla to vlastně krásná marnost - máte doma vše - mini studio, ale už ztrácíte chuť skládat jen tak pro sebe...tak alespoň ten poslední výkřik do tmy a fuck off! Jenomže pak si uvědomíte, že už neskládáte ani pro lidi a ani pro sebe, ale pro Bytí, jako takové.

MindThorN - Entitylogist

2018

K něčemu jsem dozrál, a bylo potřeba se ještě jednou podívat retrospektivně na ušlou cestu, opět se ponořit do vlastních plání očistce a vzít sebou na světlo světa i ty, jež mě celou tu cestu věrně sloužili, ale i tížili a učili. Vězte, že tahle deska šla velmi rychle a mohu s klidem říct, že nevím, o čem je. Ano mohl bych napsat, že o mě, jak jinak, ale já opravdu nevím, vlastně mě to ani nezajímá. Jediné, co vím je, že mě konečně naplňuje a Darkpriest už může jít spát, netvrdím, že na věky, ale doteď spal někdo jiný....ono dítě a radost sama a jestli vesmír chtěl, abych si nejprve přijal-zpracoval svůj stín a až potom tvořil TO, pro co jsem tady, tak mi nezbývá, než poděkovat své hlouposti a vesmíru, že mi ji dal vždy tak jasně najevo.

Deska je neuchopitelná, divná a tím i jedinečná, a protože ji vnímám, jako ukončení nějakého cyklu, však z jiného úhlu pouze cesty po spirále a z jiného zase neposunutí se, tak jsem ji opět vydal svým osvědčeně neosvědčeným způsobem - zadarmo všem a volně ke stažení. Proč jsem to tak vždy dělal? Protože jsem lhář a nejvíce lžu sobě samému, nedělal jsem hudbu jenom pro sebe, ale i pro druhé, pokud se někdo najde, kdo je ochoten přijímat druhé takoví jací jsou. Dále snad, protože prostě při troše hudebního sluchu, musíte slyšet, že dílka nejsou zvukově dokonalá, že jsou tam lupance, chyby, falše, mnohdy přeplácanost...přiznám se čím to je. Všechno to jsou dema, nikdy jsem skladby nepředělával, nahrávám na první dobrou a již neupravuji, protože tím bych narušil emoci, myšlenku i pocit v jakém je skladba skládána, v daný moment píseň vznikla a já předkládám daný moment, neboť každý den je jiný a my též.

Dobrou noc Darkprieste .... Nechme slovo jiným