Příprava

1. Záleží i na druhu tabáčku - každý má osobitou příchuť. Osobité vázání, vůni, motání či bohužel někdy i stlačení s větvičkami. Je dobré si tabáček pořádně ovonět, zda-li nám voní a prohlédnout, jestli není příliš suchý (ač časem může v určitém prostředí nasát tu správnou šťavnatost), případně, zda-li nemá plíseň 

2.Lístky trhám ručně, aby už došlo k propojení, již v onu chvíli uvažuji o záměru, který vkládám pro sebe, případně pro jiné, jež budou Mapacho užívat se mnou v kruhu. Ale někdy uříznu celé kolečko a vložím. Před vložením do vody lze někdy vyudit, vykuřit.....preferuji pryskyřice, stromy (palo santo, cedr, jalovec, trnky atd) - má to i tu výhodu, že dostaneš jednak další příchuť a energii rostliny a jednak se naimpregnuje a neplesnivý, ale může to být i nevýhoda, protože tím zde bude duše další rostliny, tedy je zde i možnost tabák vyudit na tabáku (vysušené listy od minula). Množství - já osobně mám raději silnější výluh, takže naplním tabákem menší zavařovačku a zaliji, aby byl nasáklý a jemně ponořený. 

3. S vodou lze experimentovat, kde kvalita vody dělá třetinu úspěchu (další je tabák a další ty) - čistá voda zanechá krásnou sytě červenou až černou barvu (záleží od tabáku a množství)  a trochu větší ostrost, voda z kohoutku zanechá tmavější odstín a malinko se přeluhuje, z mé zkušenosti je nálev špinavější, jako u čaje - voda může vše pěkně pokazit, ale i vylepšit. Lze zalít i 40 stupni, vybudí se víc a ještě se nespálí vitamíny a enzymy.
ALE, jak jsem si všimnul, tak indiáni připravují tabák za tepla, nechají na slunci ve vodě nebo zalijí horkou vodu, či vyvařují, buničina se tím naruší a je tmavější, ale dle mého se spálí enzymy a vitamíny, co roznášejí další živiny. Samozřejmě tabák od tabáku, je to jiné, některý je lepší vyvařit a jiný zalít studenou vodou, záleží, jestli chceš, aby měl grády, příchuť atd. (některý ti nakope víc studený)

4. Můžeš ještě vložit i kůru do vody, list , cokoliv, co dodá jemnou příchuť a zjemní (někdy jemnější působí na jemnější sféry) či vyvařovat s jinou rostlinou (wayusa), či si tabák přilít do čaje atd.

5. Doporučuji si už při přípravě vložit záměr k sobě a připravovat jej u srdeční čakry (nebo u všech) a vložit část sebe do tabáčku a vody + já ještě ke konci tento záměr posílím, že jej tedy vdechnu do sklenice, případně zanechám dým z vykuřování.Pokud máš chuť a úctu k této mocné rostlině, tak si utvoř i vlastní ceremonii (požehnání, poděkování, zazpívání, zahrátí si na buben atd)

6. Když jej necháš louhovat po více dnů, tak už je roztok nasycen, chuť se malinko mění, ale nekazí se, když odebereš lístky, tak do 5-ti dnů začíná žluknout až zapáchat (ten už je dobrý leda tak na pleť - na ranky a akné, nebo do koupele či na zalití rostlin. Pozor i sklo má paměť, můžeš jej umýt třeba pískem a stejně se mírná příchuť a energie přesune z minulého hostitele. Jeden známý má stejný tabáček, ale ten jeho smrdí, jak hnisavý výtok - vodu má dobrou, ze studánky, takže jsou jen dvě možnosti - má nádobku po nějaké chemikálii a nebo je to jím - záměrem, jaký vložil, či sám tabák dává najevo něco z tebe do sebe.....prostě jeho tabák si nedám. Zde bych se ještě pozastavil nad tím, že ochutnáš-li tabák od jiného, ochutnáváš i jeho.  

7. Jakmile je naložen (když vyvařen, tak odzkoušen), tak je dobré jej ihned dát do lednice (ideálně přes noc), slunce dodává ostrost pro hrubo-hmotné tělo - onu štiplavost, ale rychleji se pak kazí. V lednici vydrží (mně ani ne :-)) tak týden až 14 dní.

8. Máš-li spotřebováno, tak lze ještě zalít (i když byl vyvařen předtím) - 80-100 stupňů a máš druhák, který je poloviční, jemnější a výborný dát do pití (celou lahvičku otočit buďto do sebe nebo dát do čaje), či na rýmičku. Následně lze udělat i ,,třeťák´´ - ten dávám většinou do koupel

9. Užít si to, požehnat tabáčku, poděkovat tabáku i sobě, dát si záměr a nebo si položit otázku . Některé kmeny (intuitivně jsem to tak dělal) začínají levou dírkou a zacpou si pravou, levá značí smrt starého a poté naopak, kdy pravá značí začátek nového....takže proces znovuzrození. Samozřejmě obě naráz též jde. V Castenedovi se dočteš, že tabák ti dá i odpověď, proto jej Don Juan využíval raději, než jiné silové rostliny. Z mé zkušenosti měl vždy pravdu a ač nebyly příjemné, tak ti je předá, jako moudrý krásný bělovlasý dědeček - velmi konejšivě. 

10. Tabáček lze do všech otvorů ( ženy mají o jeden hezčí navíc), když je nejhůř, indiání si dělají klystýr. Taky je možnost jej žvýkat, pouze usušený list - trochu ti to skřivý obličej a okamžitě pochopíš, proč indián, tak málo mluví - někdy si dám tolik, až mám z toho zimnici a třesu se. Pití tabáku je pro zkušenější, ale vysoce očistné. Já osobně panákuji. Je třeba se hned nepoblít, ale snažit se jej v sobě udržet, aby mohl pracovat. Je to krásný očistec, zde se dědeček projeví trochu přísněji a mnohdy Vás i navštíví...vnímám to, jakoby mě vyválel v bahně a pak celého očistil a neustále se usmívá. 

11. Tabák je základ pro rapé, takže, co nejmenší sítko a hmoždíř/případně jen v prstech a drtíš a přesejváš (a furt dokola), poté přidáš popel z jiných rostlin či houbiček, či jen usušené. 

12. Občas si dej klid, poznáš, zda-li nejsi závislý na kamarádovi (chápej, že on to za tebe nevyřeší a když je blbě, dám si tabák není lék - jsi to jenom ty, kdo má udělat krok)....on ti to i řekne, když spolu komunikujete.....ve výsledku však stačí opravdu jen nádech a výdech

13. Zajímavost na závěr, bylo mi dopřáno si všimnout, že když užíváme Mapacho, naše tělesná váha se ustálí na váze nám příjemné, případně udržuje naši dosavadní. Nikdy jsem neměl cigaretu v puse, ale všiml jsem si, že kuřáci, když přestanou, tak přiberou - zde je to stejné

14. S úctou a láskou dopřej si klidné chvíle s Mapachem, brzy pochopíš a poděkuješ, že jsi...